Říkala jsem si, že si přetáhnu nějaké články ze starého blogu. Strávila jsem nad tím, tak 10 minut. Pak jsem ten hnusácký blog zavřela. Jako opravdu nevím, co jsem to měla za myšlenkové pochody, ale většina z toho prostě nešlo nazvat jako smysluplné články.
Tím pádem bych tenhle blog považovala za otevřený. Doufám, že alespoň jednou za čas sem něco napíšu. Nebudu si psát ultimáta, protože ty zásadně nedodržuji. Už teď znova porušuji své pravidlo, že budu chodit spát brzy. (je 00:45) Měla jsem se ještě učit na čtyři předměty a vstávat na sedmou. Tudíž jestli se ráno chci na něco málo podívat, tak se musím vykopat už za 3 hodiny. Fakt krása!
Pořád si stěžuju, tak k tomu přidám ještě, že mě opět (nečekaně) začíná bolet v krknu. To tu už dlouho nebylo. Od září 2012 asi pomilionté. Modlím se, abych nedopadla jako v listopadu a to tak, že jsem nebyla ani jednou ve škole a týden trávila v nemocnici. Teď se mi to nehodí, když za měsíc uzavíráme známky a pak je maturita. Bych si to dala v září. Jenže posunutí podruhé by doma asi nikdo nedal a já bych se přestěhovala pod nějaký pěkný most. Akorát teda nevím, kam bych strčila všechny svoje krámy. Mám problém je srovnat i doma.
Tak abych spala alespoň ty tři hoďky, musím už opravdu končit. Jako ráda bych si tu psala sama se sebou, ale na to nemám čas. Stačí, že si tu sama se sebou povídám.
Tak dobrou noc.
Angie
